Alzheimerova choroba

Nemocný mozek si přestává pamatovat, přestává být schopen logicky uvažovat, přestává být schopen komunikovat, postupně ztrácí návyky a dovednosti. V posledních stádiích dochází k úplné ztrátě paměti, ke ztrátě intelektu, soudnosti, myšlení a nemocný je plně závislý na péči druhé osoby. Nemoc lze nazvat skrytou epidemií, protože v populaci stále přibývá nemocných a nemoc se objevuje ve stále víc a víc mladších věkových kategoriích. Nemoc může postihnout každého, bez ohledu na zaměstnání a vzdělání.
 

Příčiny Alzheimerovy choroby zůstávají dosud neznámy, avšak podezřelých je hned několik faktorů:

• genetické
• zánětlivé
• virové
• životní prostředí

 
Alzheimerova choroba trvá v průměru cca 9 let, není léčitelná, ale průběh onemocnění lze oddálit včasným nasazením léčby. Proto je důležitá včasná diagnostika onemocnění a nepodceňování příznaků, které se na první pohled mohou jevit jako banální. Podezření na Alzheimerovu chorobu vzniká vždy, když jsou přítomny příznaky demence.

Zdaleka ne všechny případy Alzheimerovy choroby mají totožné příznaky; konkrétní projevy onemocnění jsou totiž ovlivňovány i typem osobnosti, předchozím tělesným a duševním stavem i stylem života. Specializovaní lékaři (neuropsychologové, psychiatři, neurologové, geriatři nebo psychogeriatři) ovšem dovedou onemocnění velmi přesně diagnostikovat pomocí klinických vyšetření založených na specifických testech.
 

První varovná zvonění:

• Zhoršování paměti, projevující se zapomínáním zcela nedávných událostí a jmen.
• Další zhoršování paměti, projevující se neschopností vybavit si data nebo nalézt (známou) cestu domů.
• Stále obtížnější rozhodování.
• Pokles zájmu o své zaměstnání a koníčky.

Ve vývoji Alzheimerovy choroby lze zřetelně rozlišit tři odlišná stadia. Pro každé z nich jsou charakteristické jiné speciální problémy, přičemž však některé z těchto problémů se mohou objevit v kterémkoli stadiu, zatímco jiné nemusejí nastat vůbec. Přechod mezi stadiem I a II a mezi stadiem II a III může trvat i několik let.
 

První stadium - Pouze mírné a často přehlédnutelné příznaky:

• Zhoršování paměti (zejména pro zcela nedávné události).
• Přechodná časová dezorientace (neschopnost vybavit si, jaký je den, měsíc a rok).
• Prostorová dezorientace (neschopnost poznat známá místa, nemocný např. nepoznává ani to, že je ve svém vlastním bytě).
• Ztráta iniciativy a průbojnosti.
• Obtížné hledání slov.

Řada nemocných je těmito prvními příznaky vystrašena, uvedena do rozpaků a deprimována.
 

Druhé stadium - Výraznější příznaky a problémy, které již nemocnému znemožňují vykonávat řadu běžných každodenních aktivit:

• Významné výpadky paměti (včetně jmen členů vlastní rodiny).
• Snížená schopnost postarat se sám o sebe (nutnost pomoci např. při mytí nebo oblékání).
• Časté případy, kdy se nemocný člověk ztratí nebo zabloudí i na známých místech.
• Zhoršování řečových schopností.
• Halucinace (bludy).

 

Třetí stadium - Úplná závislost. Kognitivní poruchy (vjemové) ústí a ve významný rozklad celé osobnosti:

• Významné poruchy chování.
• Obtíže při příjmu potravy, nutnost pomoci další osoby.
• Neschopnost poznat přátele, a dokonce i členy vlastní rodiny.
• Obtíže s chůzí (někdy až upoutání na lůžko).
• Neudržení moči anebo stolice.
• Významné poruchy chování.

Jednoduchý test ke zhodnocení kvality paměti a orientačních schopností

• Zeptejte se vyšetřovaného, kolik je mu let.
• Zeptejte se, kolik minut zbývá do nejbližší celé hodiny.
• Řekněte vyšetřovanému nějakou adresu a požádejte ho, aby si ji pamatoval. (Po skončení testu jej požádejte, aby ji zopakoval.)
• Zeptejte se, jaký je právě rok.
• Zeptejte se vyšetřovaného na adresu místa (nemocnice, bytu apod.), kde se právě nacházíte.
• Zeptejte se vyšetřovaného na jména dvou osob, které nesporně dobře zná a které se v tu dobu nacházejí poblíž (např. jméno lékaře, sestra apod.).
• Zeptejte se vyšetřovaného na datum jeho narození.
• Zeptejte se vyšetřovaného, v kterém roce vypukla první světová válka.
• Zeptejte se vyšetřovaného, jak se jmenuje současný prezident.
• Požádejte vyšetřovaného, aby počítal sestupně od dvaceti do jedné.

 
Za každou správnou odpověď je 1 bod. Pokud vyšetřovaný dosáhne skóre 6 nebo méně, je vhodné zajistit další vyšetření u lékaře.

Jednou přijde chvíle, kdy už se ani při nejlepší vůli nebudete schopni sami o svého blízkého s Alzheimerovou chorobou postarat, a budete jej muset umístit v domově s ošetřovatelskou péčí nebo v nemocnici. Je obtížné říci, kdy nastane ten skutečně správný okamžik a jak ho poznat. Záleží to pouze na vás. Ve skutečnosti je tento moment určován vaší schopností celou situaci ještě zvládat a udržet pod kontrolou. Víme přece, že právě domov je pro člověka tím nejlepším místem, jež mu umožní co nejméně se vzdalovat od reality a udržovat svou soběstačnost tak dlouho, jak je jen možné. Je to jediné místo, kde se cítí skutečně milován a bezpečný. Nicméně jednou musí přijít chvíle, kdy jeho zdravotní potřeby překročí možnosti vaší rodiny. V takovém případě bude nejlepší zvolit zařízení s ošetřovatelskou službou, kterým je např. právě náš domov. V každém případě to bude těžké rozhodnutí, ale po všech těch letech pečlivé, starostlivé a neobyčejně náročné péče o nemocného logicky pocítíte i určitou úlevu, že toto břemeno čtyřiadvacetihodinové péče převezme někdo jiný. Nepřipouštějte si pocit viny. Věnovali jste už svému blízkému obrovské množství času a péče, a vaše nynější rozhodnutí je navíc v zájmu jak jeho samotného, tak i zdraví vašeho a celé vaší rodiny.